Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dva tisíce osmdesát čtyři
Truncová, Eva ; Sotelo, MArch Verónica Gallego (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt navazuje na předdiplomní práci tematizující otázku kontroly a dohledu ve veřejném prostoru. Tendence absolutní transparence, přehlednosti a kontroly nad prostorem, domněle implikující bezpečí jsou přítomny ve většině nově vznikajících souborů staveb a budov a strategiích územního plánování. Ať už se to děje vědomě, nebo to vyplývá ze současných trendů a požadavků na veřejný prostor a město, které málokdo zpochybňuje, prostor je vystavěn tak, aby tyto nároky na přehlednost a jednoduchou kontrolovatelnost splňoval. Druhým způsobem kontroly, který taktéž přinesla moderna, je kontrola vnitřního klimatu prostřednictvím “mechanického managementu prostředí” respektive prostřednictvím využitím energie fosilních paliv k vytápění, chlazení a větrání. Současné požadavky na komfort vnitřního prostředí předpokládají konstantně, plně a homogenně temperované prostředí bez ohledu na vnější klima nebo roční dobu. Oba režimy kontroly prostupují všemi měřítky městského prostředí a mají přímý vliv na jeho organizaci, formu a především na režimy jeho užívání. Developerské firmy a jimi pověření architekti opakují prověřené obchodní modely a formy bez většího ohledu na kontext místa a začleňují tuto “logiku kontroly” do svých staveb a jejich okolí. Bytové soubory jsou plánovány a vystavovány jako jeden celek s rigidní strukturou a jen minimální možností jejich pozdější alterace. Doména kontroly prostřednictvím transparence prostupuje z veřejného prostoru až ke dveřím jednotky bytu. V interiéru se sociální kontrola mění na totální kontrolu vnitřního klimatu bytu, kde se stírají hranice mezi jednotlivými ročními obdobími a dnem a nocí. Návrh hledá alternativní způsoby plánování území a samotného navrhování budov. Projekt se zabývá otázkou vztahu mezi budovou, jejím okolím a platnými regulacemi, normami a energetické efektivnosti společně s myšlenkou adaptivního bydlení.
Identifikace fragmentů PET v půdě a jejich vliv na životní prostředí
Šudomová, Lucie ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Slovák, Václav (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je věnována pozornost problematice plastů a jich dopadu na životní prostředí. Ač jsou plasty vyráběny poměrně krátkou dobu zaujaly dominantní postavení v téměř všech průmyslových odvětvích i aspektech běžného života. To sebou ale přináší značné výzvy při celkovém řešení nakládání se vzniklými odpady po jejich upotřebení. Pokud není s plasty řádně nakládáno, pronikají do složek životního prostředí, kde postupně dochází k jejich defragmentaci a degradaci a vzniku makro a mikroplastů. Kvalitativní i kvantitativní analýza mikroplastů v půdě je velkou výzvou. Proto pro studium mikroplastů v půdě je představena nová metoda založená na vzájemných vztazích mezi půdními komponentami nazvaná Soil Universal Model Method (SUMM). Ta umožňuje identifikovat a kvantifikovat některé typy mikroplastů v půdě bez jakékoliv předúpravy. Zvláště účinná se ukazuje při analýze PET, PVC a PP. Druhou část tvoří pilotní studie zkoumající vliv PET mikroplastů na půdu, která odhaluje negativní vlivy zahrnující půdní organickou hmotu a schopnost zadržovat vodu. V práci byla pozorována postupná asimilace PET mikročástic půdou, přičemž výsledky naznačují i možnost degradace PET v půdě, především při nižších hodnotách pH. Pro identifikaci fragmentů PET, které se mohou vyskytovat v životním prostředí, je v této práci představena metoda založená na termofyzikálních parametrech (stanovených metodou diferenční kompenzační kalorimetrie, DSC) s využitím pokročilých statistických metod. Tato metoda se ukazuje jako velmi účinná i pro posouzení PET kvality v recyklačním cyklu a rozděluje PET do čtyř skupin. Z měření také vyplývá, že řízenou termickou degradaci v laboratorních podmínkách nelze plně využít jako náhradu za degradaci přirozenou. Také je v této práci představena metoda založená na spektroskopických parametrech (FTIR), která ale nedosahuje tak jednoznačných výsledků, protože stanovuje molekulární strukturu polymeru, která se ukázala nedostatečná pro identifikaci změn při recyklačním cyklu PET.
Dva tisíce osmdesát čtyři
Truncová, Eva ; Sotelo, MArch Verónica Gallego (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt navazuje na předdiplomní práci tematizující otázku kontroly a dohledu ve veřejném prostoru. Tendence absolutní transparence, přehlednosti a kontroly nad prostorem, domněle implikující bezpečí jsou přítomny ve většině nově vznikajících souborů staveb a budov a strategiích územního plánování. Ať už se to děje vědomě, nebo to vyplývá ze současných trendů a požadavků na veřejný prostor a město, které málokdo zpochybňuje, prostor je vystavěn tak, aby tyto nároky na přehlednost a jednoduchou kontrolovatelnost splňoval. Druhým způsobem kontroly, který taktéž přinesla moderna, je kontrola vnitřního klimatu prostřednictvím “mechanického managementu prostředí” respektive prostřednictvím využitím energie fosilních paliv k vytápění, chlazení a větrání. Současné požadavky na komfort vnitřního prostředí předpokládají konstantně, plně a homogenně temperované prostředí bez ohledu na vnější klima nebo roční dobu. Oba režimy kontroly prostupují všemi měřítky městského prostředí a mají přímý vliv na jeho organizaci, formu a především na režimy jeho užívání. Developerské firmy a jimi pověření architekti opakují prověřené obchodní modely a formy bez většího ohledu na kontext místa a začleňují tuto “logiku kontroly” do svých staveb a jejich okolí. Bytové soubory jsou plánovány a vystavovány jako jeden celek s rigidní strukturou a jen minimální možností jejich pozdější alterace. Doména kontroly prostřednictvím transparence prostupuje z veřejného prostoru až ke dveřím jednotky bytu. V interiéru se sociální kontrola mění na totální kontrolu vnitřního klimatu bytu, kde se stírají hranice mezi jednotlivými ročními obdobími a dnem a nocí. Návrh hledá alternativní způsoby plánování území a samotného navrhování budov. Projekt se zabývá otázkou vztahu mezi budovou, jejím okolím a platnými regulacemi, normami a energetické efektivnosti společně s myšlenkou adaptivního bydlení.
Nálezy fragmentů kostí na pohřebišti u kostela sv. Ducha ve Všerubech
Průchová, E. ; Sládek, Vladimír ; Galeta, P. ; Čechura, M.
Studium lidských nálezů fragmentů na středověkém/novověkém pohřebišti ve Všerubech bylo provedeno pomocí tafonomických a statistických metod.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.